V týdnu kolem svátku svatého Valentýna se každoročně koná Národní týden manželství. jeho hlavním smyslem je oslavit to, jak moc pro nás manželství znamená. Nechat se inspirovat, jak ze svého dobrého manželství udělat ještě lepší nebo obnovit to, co se časem ve vztahu vytratilo.
Naše Centrum pojalo týden manželství ještě dlouhodoběji a téměř po celý měsíc únor nabízelo partnerům a manželům různé příležitosti, jak si vzájemně věnovat čas.
Nabídka byla opravdu pestrá. Uskutečnilo se několik přenášek o komunikaci, o vztazích a odpuštění v manželství, o tom, co se v manželství daří a co ne i o tom, jak si vzájemně máme být v partnerství důležití. Výborná valentýnská menu, ochutnávka Manželských večerů nebo setkání se zajímavými hosty. Rande v kině, rande při výšlapu na Ondřejník. Ale taky mše svaté a děkování i prosby a požehnání do společného života. To vše nám má být pomocí, jak vytrvat a obohacovat svá manželství. Zkrátka 'příjemné a inspirativní setkání se spoustou podobně smýšlejících lidí, které nás nabilo optimismem, že vztahy nejsou lidem lhostejné.'
Věříme, že každý si přišel na své. Někteří k odpočinku, jiní ke společně strávenému času, nevšednímu zážitku nebo prostě jen k tomu, aby tady manželé byli jen pro sebe navzájem.
'Bylo moc milé vidět fajn lidi jako inspiraci že se mají rádi, i když každý má nebo může mít nějaké problémy. Že stojí za to do vztahu investovat a věnovat se mu. Neměl jsem možná nějaká velká očekávání, možná právě proto setkání i mše působily mile, bez přetvářek, rozhodně obohacující.'
'Jsem ráda, že jsme byli na přednášce. Lektorka hovořila ze života, o pyramidě potřeb a o tom, že to máme každý jinak. Připadala mi, že hovoří o naší rodině a domácnosti.'
'Když někoho pozvete na Valentýnskou pouť a ten vás pošle do Háje, tak vězte, že to je ta správná adresa. Byli jsme s manželkou podruhé a bylo to fajn jak po stránce duchovní – mše svatá, tak po stránce fyzické – slavnostní večeře. Inspirující byla i přednáška manželů Adamcových. Chtěl bych tímto moc poděkovat Centru pro rodinu za skvělou organizaci.'
'Musím říct, že jsem se do kina těšila, protože normálně nechodíme. Od filmu jsem nic moc nečekala, protože jsme netušili, o jaký film jde. Pro mě bylo hlavní, že jsme vyrazili sami dva pro společný zážitek. Film, ačkoliv na ČSFD měl slabé hodnocení (60%),jak jsem později zjistila, mě hodně oslovil. Téma manželského příběhu bylo natolik pravdivé a aktuální, že mi slzy tekly půlku filmu. Forma víry, kterou byla ukázána, mi přišla velmi povzbudivá a praktická. Nasmáli jsme se spolu s manželem a taky i jemu ukápla slza. Snímek byl trefně vybraný. Popcorn padl v první třetině a sedadla v první řadě byla nejlepší! Tímto děkuji za organizaci všem, kteří se na tom podíleli. Příště si dáme rezervaci míst dopředu, abychom už neměli potíž s volným místem k sezení.'
Fotografie: Leo Vitásek a Sebastian Mira (Člověk a víra)
